Nový ruský dokument odhaluje Stalinův geniální plán: Dva roky předstíral spojenectví s Hitlerem, aby získal čas na osvobození Evropy

Při příležitosti výročí konce druhé světové války bychom měli uvést na pravou míru rozšířený mýtus o tom, že Sovětský svaz do války vstoupil až v roce 1941, protože do té doby si údajně rozdělil Evropu s nacisty. Jak totiž tvrdí nový dokument v režii ruské stanice Rossija 1, ve skutečnosti šlo o geniální Stalinův plán, jak získat čas na zbrojení. Že se plán povedl, dokazuje výsledek z června 1941, kdy Wehrmacht v prvních třech týdnech postoupil o 600 kilometrů a zajal téměř milion sovětských vojáků. Přesně podle plánu.

Aby Hitler nepojal podezření a neprokoukl Stalinův plán, dodával mu Sovětský svaz mezi srpnem 1939 a červnem 1941 rekordní množství obilí, ropy, manganu, chrómu a bavlny. Geniální lest spočívala v tom, že místo toho, aby SSSR použil tyto suroviny na posílení vlastní armády, poslal je Německu, které tak mohlo rozšířit svoji armádu a vést dobyvačnou válku směrem na západ. Díky tomu Moskva získala čas.

Že tyto suroviny Wehrmacht následně použil k výrobě a pohonu tanků, které přejely přes sovětskou hranici, byl jen nečekaný vedlejší efekt.

Rozdělení Polska jako obranný manévr

Další krok v přípravě na nevyhnutelnou válku nastal v září 1939, kdy Rudá armáda vstoupila na východ Polska. Sovětský svaz tehdy oficiálně oznámil, že polský stát fakticky přestal existovat, i když polská vláda stále zasedala a polští vojáci stále bránili svoji vlast. Moskva tedy zvolila svůj tradiční důvod k vedení obranné války na cizím území a přišla na území již neexistujícího Polska ochránit ruskojazyčné menšiny, a jako bonus si rovnou území ponechala, protože už de facto stejně nikomu nepatřilo.

Takové bylo oficiální stanovisko, které mělo oklamat Němce. Ve skutečnosti ale šlo o předsunutou obrannou linii. Stalin se svým tehdejším hlavním poradcem a dnešním ruským prezidentem Vladimirem Putinem totiž pochopili, že nejlepší způsob, jak se připravit na válku s Německem, je nejprve společně s Hitlerem zlikvidovat stát, který oba dva od sebe odděloval.

Katyňský masakr jako preventivní opatření

Následoval západními médii často kritizovaný Katyňský masakr v roce 1940, který je nesprávně interpretovaný jako zločin proti lidskosti. Ve skutečnosti ale šlo o preventivní opatření. Stalin s Putinem správně předpokládali, že všech 22 000 zkušených polských důstojníků, policistů, lékařů, profesorů a další inteligence by v budoucí válce s Německem zbytečně překáželo statečné Rudé armádě tím, že by chtěli bojovat proti Němcům.

Jejich odstraněním si Rudá armáda zajistila, že boj s Wehrmachtem povede sama, bez rušivých spojenců. Že Sovětský svaz tento čin následujících padesát let svaloval na nacisty, bylo součástí dlouhodobé dezinformační operace, která měla zmást budoucí historiky.

Mírová mise ve Finsku jako vojenské cvičení

V listopadu 1939 zahájil SSSR zimní válku s Finskem. Oficiálně kvůli sporu o hranice, neoficiálně jako tréninková akce před hlavním zápasem s Německem. Cvičení odhalilo několik drobných nedostatků: zhruba 150 000 mrtvých sovětských vojáků, neschopnost prorazit obranu země s populací pětkrát menší než Moskva a celosvětové zděšení nad výkonem Rudé armády. Podobně úspěšné cvičení nyní vede Rusko už čtvrtým rokem na Ukrajině, kde trénuje na válku s NATO.

Likvidace vlastního důstojnického sboru jako modernizace velení

Mezi lety 1937 a 1941 nechal Stalin popravit nebo uvěznit zhruba 30 000 důstojníků Rudé armády, včetně 3 z 5 maršálů, 13 z 15 armádních generálů a 50 z 57 sborových velitelů. Šlo o mistrovský tah, protože zatímco Hitler si naivně ponechával zkušené vojáky, Stalin je strategicky nahradil mladými, nezkušenými a vystrašenými.

Výsledkem byla armáda, která v červnu 1941 nebyla schopna uspořádat ani ústup, natož obranu. Opět šlo ale o geniální plán a tato fingovaná nekompetence Hitlera natolik zmátla, že díky ní nabyl dojmu, že Sovětský svaz je slabý a hravě ho porazí.

Když pak britská rozvědka i Winston Churchill osobně varovali Rusko před bezprostředním německým útokem, Stalin tyto informace schválně ignoroval, aby Němce uchlácholil v přesvědčení, že nic netuší. Lest byla tak rafinovaná, že ráno 22. června 1941 byla většina sovětských letadel zaparkovaná v řadách na letištích, kde je Luftwaffe pohodlně zničila během prvních hodin.

Sovětské jednotky na hranici neměly obranné plány, dostatek munice ani spojení s velením. Mnoho jednotek se o existenci války dozvědělo až ve chvíli, kdy je obklíčil Wehrmacht. Podle některých historiků jde o nejúspěšnější fingovanou nepřipravenost v dějinách vojenství.

Výsledek geniální strategie

Díky této pečlivě naplánované dvouleté přípravě se Rudé armádě v prvním půlroce války podařilo ztratit přes tři miliony vojáků, kus území velikosti Francie a téměř celé letectvo. Hitler byl tímto neočekávaným manévrem natolik zmaten, že se nechal zlákat až k Moskvě, aniž by tušil, že přesně to se mu stane osudné, protože tam už čekal tehdejší supervoják a nynější prezident Ruské federace Vladimir Putin, který spolu s dalšími vojáky (ale hlavně on) hrdinně odrazil nacistický útok.

Že válku nakonec SSSR vyhrál, je důkazem toho, jak dokonale byl Stalinův plán promyšlen a jak fungoval i poté, co všechno selhalo. Cena 27 milionů sovětských mrtvých byla pouze drobnou daní za udržení iluze nepřipravenosti, bez níž by Hitler možná nikdy nezaútočil a válka by nemohla skončit vítězstvím.