Velký podvod: Proč stromy, se kterými člověk ani nepohne, při vichřici padají, zatímco tráva zůstává pevně v zemi?

Určitě jste si během vichřice či silného větru všimli, že se často lámou stromy, někdy se dokonce vyvrátí i s kořeny, zatímco tráva zůstává netknutá. Jak je to ale možné, když trávu utrhne holou rukou i dítě, ale s velkým stromem nikdo ani nehne?

Naší redakci se podařilo zjistit, že za tím stojí ohromné spiknutí lesnického průmyslu. Ve skutečnosti totiž silný vítr v žádném případě nedokáže vyvrátit strom ze země. Vítr je plyn a plyny se vždy tvarují podle tvaru nádoby, ve které jsou. Vzduch tak má tvar naší planety. Vítr by tedy měl narazit do stromu a prostě proletět kolem něj. Jak to, že ale strom spadne? Nespadne!

Chápejte, hasičství funguje podobně jako zdravotnictví. Stejně jako jsou doktoři jen pěšáci farmaceutických firem, hasiči jsou pěšáci firem lesnických. Jak jinak by tyto společnosti mohly prodávat techniku na odstraňování škod po vichřicích a tornádech a zároveň sazenice nových stromů, kdyby žádné škody nebyly? Asi stejně jako by farmaceutické firmy prodávaly léky, kdyby lidé nebyli nemocní.

Ve skutečnosti jsou v kořenech každého stromu umístěny miniaturní nálože, které při bouřkách a špatném počasí explodují a strom tak vyvrátí ze země. Systém je plně automatizovaný – čidla reagují na vlhkost, tlak vzduchu a sílu větru.

Následně jsou na místo přivoláni hasiči, kteří škodu odklidí a pózují do kamer, aby vypadali jako hrdinové. Nikdy vám nepřišlo zvláštní, že když strom spadne na silnici, za chvíli přijedou hasiči? Copak jste někdy viděli, že by je někdo reálně na místo zavolal? Odpověď zní: určitě ne. Hasiči byli na místo přivoláni automaticky.

Lesnické lobby ale udělalo jednu zásadní chybu. Nevzalo v potaz trávu a keře. V honbě za ziskem z těžby stromů a prodeje sazenic totiž podcenili sílu zdánlivě bezvýznamných rostlin. Nedošlo jim, že dřív nebo později někoho napadne, že když vítr o rychlosti 120 km/h pokácí vzrostlý strom, ale stéblo trávy se ani nepohne, něco tu nehraje.

Příště, až uslyšíte o další vichřici, která pokácela stromy, zeptejte se sami sebe: Kdo z toho profituje? A až půjdete kolem pokáceného smrku, schválně se podívejte, zda neuvidíte drátek či zbytek nálože.