Kvůli vedrům vysychá i Atlantik. Poprvé v historii se vynořil vrak Titanicu

Hladina Dunaje klesla tak, že odhalila pozůstatky mamuta a včera i potopené nacistické lodě. Nyní se objevil další vzácný artefakt ukrytý na dně, tentokrát pod hladinou Atlantského oceánu. Ta díky vysokým teplotám klesla natolik, že odhalila vrak Titanicu.

Luxusní zaoceánský parník potopený v roce 1912 dosud ležel 3,5 km pod hladinou Atlantiku, což jen dokazuje, jak velký problém současná vedra jsou.

Atlantik v místě, kde se potopil Titanic, je téměř suchý a brzy bude možné chodit po dně. Přes sto let se vymýšlely způsoby, jak Titanic vylovit, až nakonec oceány vyschly natolik, že se hladina dostala k němu sama.

Na první pohled přitom takový jev nedává smysl. Vysoké teploty by totiž měly způsobit tání ledovců a hladina oceánu by se tak měla zvýšit. Pozorování ale ukazuje opačný problém.

„Ledové plochy u pólů fungují jako zrcadlo. Teplý vzduch se od nich odrazí a putuje zpátky nad otevřený oceán, kde žádný led není. Energie se tak kumuluje uprostřed Atlantiku, kde se odpařování několikanásobně zrychlí. Hladiny u pobřeží přitom zůstávají stejné, protože Golfský a další oceánské proudy fungují jako přehrada a drží vodu u břehů. Platí to pro všechna pobřeží na světě,“ tvrdí jeden z vědců. Pro tento jev už vědci zavedli i vlastní označení. Mojžíšův efekt.

Kritici údajné klimatické změny přitom celou situaci považují za vítězství.

„Desítky let nás straší, že vlivem oteplování planety roztají ledovce a hladina oceánů stoupne tak, že třeba Nizozemsko úplně zmizí. A přitom je to celé obráceně a oceány dřív vyschnou. Šach mat, klimatoalarmisti!“ napsal jeden z nich v diskuzi pod předpovědí počasí.

Vědci zároveň varují, že vrak po více než sto letech pod hladinou není na vzduch zvyklý a hrozí mu rychlá koroze. Apelují proto na urychlené napuštění oceánu zpět. Nikdo ale zatím neví, kde vodu vzít.

Jako nejschůdnější se jeví odčerpání vody z českých zahrádkářských kolonií, kde je jí podle odborníků vždy dostatek. Proti tomu se ohradili samotní zahrádkáři. „Ať si to vyschlé nechají. Já jsem rajčata a papriky nesázel proto, aby mi pak uschly kvůli nějakému Atlantiku,“ uvedl jeden z nich.

Napuštění se nelíbí ani motoristům. Vyschlé dno podle nich představuje jedinečnou příležitost pro rozvoj infrastruktury.

Podle optimistických odhadů by tak už na začátku třicátých let mohla vzniknout první dálnice mezi Londýnem a New Yorkem. U vraku Titanicu by přitom mohlo vzniknout muzeum s čerpací stanicí, kde by lidé během cesty mohli zastavit, prohlédnout si loď a natankovat.

Místo osmi hodin v letadle s plačícími dětmi bychom si tak mohli užít svobodnou 43hodinovou cestu autem. Za předpokladu, že nebudou kolony.

Plány by ale mohla zkomplikovat předpověď počasí. O víkendu má nad Atlantikem vydatně zapršet a hladina by se tak měla vrátit k normálu.