Čína ruší vystoupení umělců spjatých s Prahou. Praha v reakci na to zakázala na svém území čínské restaurace
Diplomatický konflikt mezi Čínou a českým hlavním městem nadále roste. Zatímco Čína po výrocích pražského primátora Hřiba zrušila vystoupení umělců spjatých s Prahou, Praha na to odpověděla uzavřením všech čínských restaurací na území hlavního města.
Primátor Hřib na rozdíl od bývalé ministyně průmyslu a obchodu Novákové ukázal, že má páteř, což se Číňanům pochopitelně nelíbí.
„Čínské úřady zaznamenaly výroky pražského primátora Hřiba, které se neslučují s totalitní společností, proto musel zákonitě přijít trest. Hřib nepřímo označil Čínů za totalitní a komunistickou pakárnu, a ta mu svou reakcí ukázala, že je to pravda,“ tvrdí námi dotázaný expert ne komunistické excesi Radovan Mynář.
Praha si ovšem nenechala nic líbit, a odpověděla podobnou mincí. Počínaje 1. májem, musely všechny čísnké restaurace na území hlavního města, ukončit svůj provoz. Mnoha obyvatelům Prahy se však tento krok příliš nezamlouvá.
„Čínská bistra patří v Praze mezi nejlevnější restaurace, které vám za pár korun dají obrovskou porci jídla. Pokud budou zavřená, do jakých restaurací pak mám chodit v práci na oběd? Do indických? Fakt super, že mě teď díky Hřibovi bude po každém jídle ještě dva dny pálit prdel,“ sdělil naší redakci jeden z obyvatelů Prahy.
Čína nesouhlasí s pražskou politikou
Většina českých vrcholných politiků by dala cokoliv za to, aby mohla číňanům co nejvíce pokouřit. Praha byla ale vždy jiná a směřovala spíše na západ, což je dnes v některých kruzích bráno i jako vlastizrada, že někdo před totalitou preferuje demokracii. Ani čínské vládě se směřování Prahy příliš nezamlouvá.
„S pražskou politikou nesouhlasíme. Ve vlastním zájmu s tím něco udělejte, jinak se můžete s našimi investicemi a vašimi filharmonisty rozloučit,“ zní z Číny.
Někdo by možná mohl namítnout, že výroky politiků nemají s filharmonisty a dalšími umělci nic společného, proto by za ně neměli být trestáni. Ve vyspělých a stabilizovaných společnostech to ovšem chodí jinak.
