Čeští zemědělci kvůli suchu nahrazují traktory písečnými červy

Kvůli roky trvajícím suchům a hrozbě, že se z Česka brzy stane poušť, investují už desítky českých zemědělců do na naše poměry zcela nezvyklého oracího stroje.

Traktory se současným klimatem čím dál hůř vycházejí. Stroje se přehřívají, se ztvrdlou půdou si neporadí a rostoucí ceny nafty je postupně dělají nerentabilními. Stále více farmářů je proto nahrazuje písečnými červy.

Červ je na provoz prakticky bez nákladů. Většina z nich se spokojí se srnkami, zajíci nebo otravnými turisty, kteří se zemědělcům producírují po poli. A protože je poušť jejich přirozené prostředí, s vysušenou českou půdou nemají žádný problém.

„Červi se navíc většinu dne pohybují stovky metrů pod zemí. Na povrch tak vytáhnou živiny, které bychom jinak museli do půdy doplňovat. Jeden červ přitom půdu okysličí lépe než milion žížal. Nikoho z nás už netrápí, že se Zetor stěhuje do Indie. Olgoj chorchoj je nástroj 21. století,“ řekl naší redakci předseda zemědělského družstva na Kolínsku Vladimír Sechtl.

Při prvním nasazení družstvu zmizely poslední meze a remízky. „Půda by se bez nich vysušila. Ale s červem už na tom nezáleží,“ dodal Sechtl.

Překážkou zůstává pořizovací cena. Menší farmy na červa nedosáhnou a dál spoléhají na traktory. Největší stádo v zemi drží Agrofert. Kalros, matku šavlozubců, holding pořídil z evropského programu na adaptaci zemědělství na klimatickou změnu. Výše dotace nebyla zveřejněna.

Rozšíření červů komplikuje legislativa. Červ neprojde technickou kontrolou, protože nesplňuje požadavky na povinnou výbavu, a česká legislativa s organickým oracím nástrojem nepočítá od dob Přemysla Oráče. Podle zemědělců ale žádná STK potřeba není. Červi se po komunikacích nepohybují a slouží výhradně jako orací stroje.

Problém mají i pojišťovny. Červy odmítají pojistit a škodu vzniklou spolknutím obsluhy proplácet nechtějí. Zemědělci namítají, že píseční červi jsou inteligentní stvoření a svoje majitele nikdy nenapadnou.

O jejich krotkosti se přesvědčil i prezident Petr Pavel. Při návštěvě jednoho z provozů na Vysočině vyměnil motorku za červa a projel se na Kalros, matce šavlozubců, kilometr pod zemí. Na příští dovolenou prý místo Harleye zvažuje olgoje chorchoje. Kolony na Jadran by díky němu podjel pod dálnicí a u moře mohl být za čtyři hodiny.