Češi sní ročně víc tatarky, než sami váží. Podle vědců na ně funguje jako feromon

Průměrný Čech váží 84 kilogramů. Ročně však zkonzumuje 91 kilogramů tatarské omáčky. Jde o vůbec první zdokumentovaný případ v Evropě, kdy roční spotřeba dresinku k jídlu spolehlivě přesahuje tělesnou hmotnost konzumenta.

Tatarská omáčka se v České republice oficiálně řadí mezi omáčky. Fakticky jde o národní přílohu, která se podává ke smažáku, hranolkám, řízku, grilovanému masu, bramborám, langošům, rybám a v případě potřeby k dalšímu kelímku tatarky. V dotazníkovém šetření 71 % respondentů nedokázalo vyjmenovat pokrm, který by nešel jíst s tatarkou. Zbývajících 29 % uvedlo sladká jídla jako dukátové buchtičky nebo ovocné knedlíky, ale nebyli si jistí a v případě nouze by si k nim tatarku klidně dali.

Fenomén tatarky v Česku zkoumali vědci z Ústavu pro výzkum národní identity z Eidamovy univerzity v Litvínově. Snažili se pochopit, co Čechy k takové konzumaci žene, a zjistili, že Čech má k tatarce podobný vztah jako mravenci k lízátku spadlému na chodník. Proto se rozhodli porovnat chování obou druhů víc do detailu.

Oba druhy dostaly velký objekt ve tvaru T a úkol dostat ho skrz složité bludiště se třemi komorami a dvěma úzkými průchody. Mravenci, motivovaní sladkostí na konci experimentu, zpočátku vyhrávali, protože fungují jako dokonalý superorganismus. Lidem vyřešit tento rébus trvalo výrazně déle. Tedy jen do chvíle, než vědci změnili metodiku a začali testované subjekty motivovat smažákem s hranolkami a nadstandardní porcí tatarky.

Bez odměny lidem trvalo vyřešit rébus 9,1 minuty. Za sklenici obyčejné tatarky čas klesl na 6,3 minuty. Jakmile se ale na konci bludiště objevil čerstvý smažák s tatarkou a hranolkami, lidé ignorovali průchody, probourali stěny bludiště a do cíle se dostali za pouhou minutu a 20 sekund.

„Tatarka u Čechů prokazatelně funguje jako feromon,“ uvedl vedoucí studie Radim Helmanns. „Jakmile ji jen jeden jedinec ucítí, okamžitě předá chemickou informaci dál a do jedenácti minut je u stolu zbytek rodiny s připravenými vidličkami. U některých respondentů jsme navíc zjistili, že pokud dostanou k jídlu kečup, upadají do hluboké deprese.“

Studie vyvolala diskusi i na politické úrovni. Vláda podle nepotvrzených informací zvažuje aktualizaci seznamu národních jídel. Současné vepřo knedlo zelo by mělo být nahrazeno smažákem s hranolkami a tatarkou, který lépe odpovídá reálným stravovacím návykům populace.

„Vepřo knedlo zelo zůstává národním jídlem především formálně,“ uvedl nejmenovaný vládní zdroj. „Fakticky ho pravidelně konzumují už jen lidé narození před rokem 1965 a zahraniční turisté, kteří nevědí, co si objednat, a ChatGPT jim ho doporučil spolu se svíčkovou.“

Ministr zemědělství věc odmítl komentovat s tím, že vepřo knedlo zelo je kulturní dědictví. Následně byl vyfotografován v kantýně Sněmovny se smažákem a dvěma kelímky tatarky.