Studie potvrdila, že o víkendu ráno je tráva měkčí a cirkulárky ostřejší

Tým odborníků z Hornicko-technické univerzity v Karviné potvrdil to, co víkendoví kutilové vědí už desítky let. Sekačky sečou nejlépe v sedm hodin ráno, cirkulárky řežou nejčistěji ve stejnou dobu a úhlová bruska dosahuje maximálního výkonu, pokud ji spustíte dřív, než soused stihne dopít první ranní kávu.

Studii zpracovala Fakulta výzkumu nářadí a jeho společenských dopadů na vzorku 1 400 zahrádek. Výsledky jsou podle autorů jednoznačné.

„Tráva posekaná v sedm ráno je o sedmnáct procent posekanější než tráva posekaná v poledne. Naměřili jsme to opakovaně a pokaždé to vyšlo stejně,“ uvedl vedoucí výzkumu docent Zdeslav Kroupa.

Vysvětlení začíná u teploty. V nočním chladu se atomy v kovu i v rostlinách pohybují pomaleji. Ocel kotouče se smrští, jeho zuby se k sobě přiblíží a na každý centimetr břitu jich připadne víc, řez je proto jemnější. Rozehřátý polední kotouč se naopak roztáhne, zuby se od sebe vzdálí a začne spíš drtit než řezat.

Podobně, byť z jiného důvodu, měkne přes noc i tráva. Ta se totiž bez slunečního svitu přepíná do jakési hibernace, aby přečkala dobu bez fotosyntézy. Náhlé spuštění sekačky za svítání na ni působí jako šok, na který reaguje ještě větším ochabnutím, takže se dá posekat s minimálním odporem.

Teplotou ovšem výčet zdaleka nekončí. Během noci, kdy venku panuje klid a nic se nehýbe, se takzvaná prostorová vesmírná energie, která je všude kolem nás, přestane vířit a má konečně čas se usadit. Pozvolna klesá a dosedá na okolní předměty. Kotouče cirkulárek, struny sekaček i brusné disky jsou tak za svítání pokryty tenkou vrstvou vesmírné kvantové energie, která podle vědců výrazně napomáhá řezu.

Zdaleka nejzajímavější efekt ovšem podle vědců nastává až ve chvíli, kdy se probudí soused. Rozespalý a podrážděný člověk, který se o víkendu nemůže kvůli randálu od souseda prospat, začne na nářadí v duchu i nahlas nadávat, čímž jeho směrem nevědomky vysílá negativní čakry a energii. A vesmír přesně ví, k čemu je tato energie směřována, a sám ji navede tam, kam patří. Nejbližším příjemcem je běžící stroj, který hněv okolí vstřebá a přemění na výkon. Čím víc sousedů se naštve, tím lépe nářadí řeže.

„Je to vlastně dokonalý koloběh. Soused vás proklíná a tím vašemu nářadí dodává energii. Vesmír se postará o zbytek. Jde o výborný zdroj zelené obnovitelné energie,“ doplnil Kroupa.

Vědci v závěru studie připojili vlastní, odvážnější hypotézu. Podle nich není náhoda, že Evropská unie usiluje o instalaci větrných elektráren a solárních panelů na místa, kde dřív bývala zemědělská půda.

„Lidi to naštve. A přesně o to jde. Ta zařízení totiž neběží jen na vítr a slunce. Ve skutečnosti dokážou lidské naštvání přeměnit rovnou na elektřinu. Čím víc zabrané půdy, tím víc nasrání odpůrců tzv. zelené energie, a tím víc pak vzniká elektřiny. Vítr a slunce jsou jen zástěrka,“ uvádí studie.

Vědci už mezitím ohlásili navazující výzkum. Ověřovat budou hypotézu, že o víkendu ráno jsou z téhož důvodu měkčí i panelákové zdi, což by z časného nedělního rána činilo objektivně nejvhodnější dobu na vrtání.