Odpůrci větrníků mají pravdu. Větrné turbíny skutečně oteplují planetu. Fungují jako vrtule, které posouvají placatou Zemi směrem ke Slunci

Větrné elektrárny mají stále více odpůrců. Někteří z nich tvrdí, že to jsou právě větrné turbíny, které způsobují oteplování planety a mohou za klimatickou krizi. A podle našich zdrojů to tak skutečně je.

Není to ale tak, jak se vám někteří lidé snaží namluvit. Elity samozřejmě zjistily, že pravdu nedokážou utajit, a proto ji ředí vlastními výmysly, které mají každého, kdo to tvrdí, vylíčit před veřejností jako blázna.

Proto se objevují šílenosti typu, že větrné turbíny vydávají nepříjemný infrazvuk, který způsobuje rakovinu, že vysávají kyslík, takže se zvířata v jejich okolí dusí v částečném vakuu, nebo že je kolem nich tepleji, protože promíchávají vzduch. Pravda je ale úplně jiná a vědecky mnohem reálnější.

Větrné elektrárny totiž fungují úplně stejně jako lodní šroub. Loď se otáčením šroubu posouvá vodou v oceánu, naše planeta se zase otáčením větrníků posouvá vzduchem ve vesmíru. Princip je naprosto totožný, jen v jiném měřítku. Každá otáčka nás tak přibližuje k největší a nejteplejší planetě sluneční soustavy.

Nejde přitom o nějaký ojedinělý jev, o kterém by lidstvo nevědělo. Něco podobného se stalo už před několika staletími. Jak nedávno upozornil herní vývojář Daniel Vávra, dnešní sucha nic nejsou oproti tomu, s čím se potýkali naši předci. V roce 1540 podle Vávry vyschlo Labe a 11 měsíců v kuse byly teploty nad 30 stupňů Celsia. A jak se podařilo zjistit naší redakci, šlo o důsledek vynálezu velmi podobného současným větrným elektrárnám.

V tehdejších časech byly všude větrné mlýny. Ty jsou nápadně podobné větrným turbínám a jejich efekt byl zcela totožný. Také tehdy posouvaly planetu směrem ke Slunci a způsobily rekordní sucho a horka. Naštěstí přišli tehdejší vědci s řešením.

„Prostě začali budovat mlýny, které měly lopatky otočené na druhou stranu. Tím se vzájemně působící síly znegovaly a Země zůstala na místě,“ tvrdí vedoucí alternativní hvězdárny v Žatci Roman Saturnin. Na námitku, že Slunce není planeta, má připravenou odpověď. „Ať mi laskavě někdo vysvětlí, proč se tomu potom říká sluneční soustava.“

Nejdřív se ale planeta musela vrátit zpátky. Tehdejší inženýři proto spustili nejprve jenom mlýny otočené opačným směrem. Jakmile byla Země na původním místě, pustili i zbytek. Síly se vyrušily a lidé mohli dál vyrábět mouku.

„Dnes musíme udělat to samé, dokud není pozdě. Už jsme od Slunce jen pár stovek kilometrů. Pokud něco neuděláme, může Slunce brzy spadnout na Zemi,“ tvrdí Saturnin.