Rusko chce vrátit NATO do hranic z roku 1997. NATO souhlasí, pokud se Rusko vrátí do hranic z roku 1263

Severoatlantická aliance v sobotu oznámila, že ruský požadavek na stažení na hranice z roku 1997 zvažuje. Vyhoví mu ale jen v případě, že se Rusko vrátí do hranic z roku 1263. Z Ruska by tak zbyla zhruba Moskva a několik okolních vesnic.

Moskva své podmínky pro ukončení války na Ukrajině předložila tento týden na jednání v Abú Dhabí. Rozloha země by se podle návrhu NATO zmenšila o více než 99,9 procenta.

NATO to označilo za přiměřený kompromis. „Rusko správně upozorňuje, že je třeba odstranit prvotní příčiny konfliktu. Historici, které Aliance oslovila, je dohledali minimálně do roku 1263,“ uvedl mluvčí NATO.

Podle analýzy Aliance se Rusko od té doby rozrostlo více než tisíckrát. Každé rozšíření mu přineslo nové sousedy, kteří ho ohrožovali, a vynutilo si další válku. Pokud bude Rusko opět malým knížectvím kolem Moskvy bez jaderných zbraní, začarovaný kruh se podle NATO konečně přeruší.

Tím zmizí i důvod, proč se Aliance rozšiřovala. Země východní Evropy do NATO vstoupily kvůli Rusku. Pokud se Rusko vrátí do hranic z roku 1263, nebudou Alianci potřebovat a stažení na hranice z roku 1997 proběhne samo.

Aliance zároveň navrhuje omezit ruskou armádu na stav odpovídající 13. století: jízda, luky a nejvýše jedno beranidlo.

Zbytek území se podle návrhu rozdělí na samostatné republiky. O jejich nezávislosti rozhodnou referenda, stejně jako to Rusko tento týden navrhlo pro Podněstří a Gagauzsko. Hlasování proběhne pod dohledem mezinárodních pozorovatelů, aby výsledek nevyšel na 97 procent jako na Krymu.

Petrohrad podle NATO stojí na půdě, která do roku 1703 patřila Švédsku. Připadne proto Švédsku, nebo Finsku, které bylo tehdy součástí švédského království. Obě země město zatím odmítají a přou se, která z nich ho bude muset převzít.

Kaliningrad měl původně připadnout Německu nebo Polsku. Nárok si ale přihlásilo i Česko. Město, česky Královec, založil v roce 1255 Řád německých rytířů na počest Přemysla Otakara II., tedy osm let před vznikem Moskevského knížectví. Podle historické logiky Kremlu má proto český nárok přednost.

Další podmínkou Aliance je, aby se ruské jaderné zbraně vrátily Ukrajině. Ta se jich vzdala v roce 1994 výměnou za záruky, že Rusko bude respektovat její hranice. Podle NATO je Moskva od té doby měla jen v úschově, protože respektování hranic sousedního státu je pro Rusko časově omezené.

Evropská unie se k návrhu připojila. Jako jedinou podmínku přidala, aby se držitelé zatykače Mezinárodního trestního soudu dostavili do Haagu.

Kreml návrh odmítl jako nepřijatelné maximalistické požadavky, které nerespektují realitu na bojišti. Mluvčí Kremlu později popřel, že by Rusko o hranicích z roku 1997 vůbec mluvilo.

NATO zdůraznilo, že jde o velice štědrou nabídku plnou ústupků a gesto dobré vůle. Pokud bude Moskva na svém odmítnutí trvat, příště už Aliance nebude tak vstřícná a bude ochotna jednat pouze o hranicích z roku 1147. Tehdy se Moskva poprvé objevila v kronikách, a to jako místo, kde kníže Jurij Dolgorukij uspořádal hostinu pro knížete Svjatoslava z dnešní Ukrajiny.

„V takovém případě by si Rusko mohlo ponechat stůl. Předpokládáme, že by šlo o ten Putinův, největší v celém Rusku,“ dodal mluvčí Aliance.

V roce 1147 byl Kyjev hlavním městem Kyjevské Rusi už přes 250 let. Podle NATO proto nelze vyloučit, že Rusko je historicky součástí Ukrajiny.